Vzdálená tvář Tvého měsíce
se v noci rozplyne
milá, chtěj ode mne co nejvíce,
však nic, co není mé
Tvoje je zlaté slunce a můj je
jenom nahý stín
když v horké noci Tvé taje sníh
a já se ztrácím s ním
Pluj nocí až Tvým tělem zazáří
před tváří světa se mnou stále pluj
nikdo znovu nespatří
takový sňatek Tvůj a můj
Vzdálená tvář Tvého měsíce
se ve mně rozplyne
ty ale spálíš jak svíce
všechno, co bylo mé
Tvé bylo zlaté slunce a můj byl
jenom nahý stín
když v horké noci Tvé roztál sníh
a já se ztrácel s ním
Plula jsi nocí, tiše zářila
svým tělem do tmy tak si opakuj
nikdo znovu nespatří
takový sňatek Tvůj a můj