Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal
v plátěných hazukách se tulí ve spánku
z jednoho talíře snídají pohanku
ona má bílý šlojíř, on chodí v černé kutně
milenci pod obojí, jak vesele, tak smutně
v dřevěné kořence semínka po bodláčí
děvenka s mládencem, dva věční rozsévači
Dostal jsem včera poštou obálku
v ní čínskou modlitbu štěstí
někdo mi tímto přeje na dálku
suché a velmi rovné cesty
mám to jen opsat desetkrát a poslat smutným lidem
řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo přijde
vložil jsem do stroje papíry s kopíráky
že komu smutno je, ať pozná radost taky
Děvenka Štěstí a mládenec Žal
stáli mi za zády a četli co jsem psal
smáli se hlupáček, svatá prostota
jako by ještě neznal cesty života
potom se líbali, bylo to vážně k vzteku
ohledy nebrali, vlezli pod jednu deku
a ona vzdychala, on šeptal polohlasem
páska mi dopsala, a potom přetrhla se
Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal
v plátěných hazukách se tulí ve spánku
z jednoho talíře snídají pohanku
ženich a nevěsta, my jejich svatebčané
po cestách necestách čekáme co se stane
ze síně svatební zní dlouhé pastorále
děvenka s mládencem...
...a tak dále